Každý rodič se od počátku svého výchovného působení snaží své kroky směřovat k tomu, aby se jeho dítě po osobnostní stránce co nejlépe vyvíjelo. Má zakořeněny výchovné vzory svých rodičů a snaží se ve vlastní výchově vyvarovat chyb, které v dětství vnímal negativně.
Výchově a výchovným problémům se věnuje téměř každý internetový portál zaměřený na rodiny s dětmi, na pultech se objevují stále nové a nové odborné publikace týkající se zmíněné problematiky a o zájmu ze strany rodičů svědčí i nesčetně internetových diskuzí, kde rodiče hledají rady, podporu či ujištění v tom, jak postupovat při zvládání výchovně náročnějších situací, se kterými se takřka denně potýkají.
I přes veškerou informovanost a snahu se dostávají rodiče do úzkých, mají pocit, že selhávají a svou roli nedostatečně zvládají. Ztráta pevné půdy pod nohama a neschopnost přiznat si, že je potřeba vyhledat pomoc „zvenčí“, možná i nevědomost, kde pomoc hledat, může vést k četnosti rodičovských přešlapů, které mohou vést k prohlubování „krize“ mezi dítětem a rodičem.
Jakmile má rodič pocit, že chování dítěte překračuje meze únosnosti a dlouhodobě se situace nelepší, je v zájmu obou poodkrýt podstavu negativního chování dítěte a včas se pokusit vhodně zasáhnout a celou situaci co nejlépe zvládnout. Není ostudou rodiče vyhledat odbornou pomoc, neznamená to ani, že by byl rodičem špatným.
Střediska výchovné péče nabízí odbornou pomoc dětem a mládeži, rodičům, ale i školám.
Pomocnou ruku mohou rodiče najít ve Středisku výchovné péče (SVP), které je jedním z výchovných zařízení soustřeďujících se na prevenci a terapii sociálně patologických jevů a na poradenství v této oblasti. Mezi sociálně patologické jevy patří například: záškoláctví, krádeže, vandalství, útěky, šikana, vzdorovité chování atd. Středisko výchovné péče nabízí pomoc dětem, mládeži, rodičům, ale i školám. Pomáhá řešit problémy ve škole, konflikty v rodině, krizové životní situace rodiny a mladého člověka, problémy nepřizpůsobivého chování, potíže s pracovním zařazením.
V zařízení pracují psychologové, psychoterapeuti, sociální pracovnice a speciální pedagogové, nejčastěji etopedové, kteří se zaměřují na výchovu a vzdělávání problémových dětí a mládeže.
Zařízení nabízí ambulantní péči, kdy se rodiče s dětmi dostavují ve smluvený čas na vyšetření či konzultaci a v některých střediscích je možné dítě umístit i na diagnostický pobyt. To se týká především dětí a mládeže ve věku od 6-18 let, při čemž se pobytu zpravidla účastní děti až kolem 11 roku, které jsou schopné pobyt bez rodičů zvládnout.
Dnes si téměř každé zařízení vede webové stránky, kde najdete konkrétní služby těch, které se nachází ve vašem bezprostředním okolí. Blíže zmiňme SVP v Karlových Varech.
Na pobyt lze nastoupit po dohodě z různých důvodů: konflikty v rodině, neprospěch ve škole, útěky, záškoláctví, násilí, šikana, týrání, zneužívání, samota, ohrožení drogou, úzkost, neporozumění s rodiči, učiteli apod. Pobyty jsou max. 8týdenní s možností opakovaného pobytu.
Středisko výchovné péče je režimové zařízení nabízející širokou škálu volno-časových aktivit a snaží se o prohloubení sociálních dovedností klienta ("výcvik sociálních dovedností").
Zkuste se zamyslet
Zjednodušeně lze říci, že toto všechno jsou sociální dovednosti.
A co se myslí výcvikem sociálních dovedností v rámci Střediska výchovné péče?
Sociálním dovednostem se dítě či dospívající učí především formou her. V hrách mohou uplatnit své city, pocity, mohou si spolu povídat, pohybovat se, vyjednávat mezi sebou, získávat vztah k druhým, hrát si na někoho, rozhodovat se za sebe apod.
Při sociálním kontaktu probíhá učení mladistvého s využitím zpětnovazebních informací (zpětnovazebná informace je taková, kdy od ostatních zjistí, jak na ně působí jeho jednání a to, co říká a jestli je to v souladu s tím, co se pokusil vyjádřit či to ostatní vnímají, vidí odlišně). Cílené hry s psychologickým obsahem a jejich odborné vedení umožňuje mladistvému lépe poznat sám sebe, naučit se zvládat situace, ve kterých obvykle selhává a každá zkušenost kladně přijatá dodává dotyčnému pocit sebejistoty.
Samotný terapeuticko diagnostický pobyt je pro mladistvého nezapomenutelnou zkušeností. Otvírají se mu jednak nové možnosti efektivního trávení volného času, učí se znát sám sebe, učí se komunikovat, učí se porozumění…
V České republice pořád ještě rodiče obávají vyhledat odbornou pomoc. Často argumentují tím, že jejich problémy přece nejsou až tak závažné, aby vyžadovaly odbornou péči. Pokud o odborné pomoci uvažují, nevědí, kde ji vyhledat, chybí jim kontakty. Obávají se toho, že dostanou nálepku rodiče, které nezvládá své vlastní dítě, stydí se a považují takový krok jako svou slabost.
Dítě je pro každého rodiče tím nejdražším co v životě má. Proto by naše kroky měly vést především k tomu, aby naše dítě prospívalo.
Autor: Roštová Monika - speciální pedagog
Svátek má Julie