Základní škola Horní SlavkovNádražní 683, příspěvková organizace
Jednatřicetiletá maminka dvou malých dětí marně hledá odpověď na to, proč krize v manželství došla tak daleko, že je dnes rozvedenou paní, samoživitelkou a s otcem svých dětí se vídá jen při předávání ratolestí dle domluvy jednou za 14dní.
„Najednou přišla krize a nešlo se z ní dostat ven. Problémy se kupily a neměly řešení. Přitom o nás známí hovořili jako o ideálním páru, byli jsme pro ně příkladem… Jak spolu bezvadně fungujeme, dokážeme si o všem promluvit, trávíme jako rodina spoustu času… Jenže… Pravda byla taková, že jsme sice fungovali jako rodiče, a to je v pořádku dodnes, nikoliv ale jako partneři. Co se děti narodily, byla jen zřídka chvíle, kdy jsme mohli být jen spolu. Střídali jsme se v tom, kdo si kdy vyrazí, hlídání jsme neměli. Oba jsme pracovali, já z domova, manžel v práci na hlavní úvazek, našel si i přivýdělek. Náš život se změnil v kolotoč kolem péče o děti a práce. Myslím, že i toto přechodné období, než děti odrostou, se dá zvládnout, když oba chtějí, mluví otevřeně o tom, jak se momentálně věci mají a tak. Pokud ovšem do vztahu vstoupí třetí osoba, dokáže to jen málokterý pár ustát. Nám se to nepodařilo…“
Párů, jež se rozhodnou pro svazek manželský je u nás každoročně okolo 30tisíc. Ovšem téměř každé druhé se rozvádí. Příčinami rozpadů manželství se zabývala nejedna studie a k zamyšlení stojí jistě fakt, že češi neberou manželství s takovou vážností jako je tomu třeba v Řecku či Skandinávii, kde je manželství posvátným svazkem a podprůměrná rozvodovost tomu odpovídá.
Česká republika zaujímá k rozvodům poměrně tolerantní postoj. V případě, že se manželé dohodnou na majetkovém vypořádání, nečekají měsíce na rozvodové řízení, ale poměrně záhy od podání žádosti, dostanou termín stání.
Český statistický úřad uvádí, že mezi nejčastější příčiny rozvodu manželství patří „rozdílnost povah, názorů a zájmů“. Důvod je zmiňován ve více než čtyřiceti procentech rozvodů. Ovšem číslo může být zkreslené. V případě nesporných rozvodů manželé mají ve zkratce uvést důvod rozpadu manželství a vzhledem k tomu, že se příčiny dále nezkoumají, stačí napsat postačující stručnou větičku o rozdílnosti povah, názorů a zájmů, což mnohdy není pravý důvod. Dalšími případy jsou ty, kde příčinou bylo domácí násilí, které je natolik bolestnou zkušeností, že se o ní jen těžko hovoří, oběť se stydí a hlavně pro ni bývá takový krok letitým odhodláním a velkou odvahou. Možná nečekaně patří nevěra k méně častým důvodům, byť se v manželství častokrát řeší, stejně jako alkoholismus u muže či neshody v sexuální oblasti.
Nejvíce manželství krachuje ve třetím a čtvrtém roce po svatbě. Z osmdesáti procent bývají rozváděna první manželství, rozvody druhých manželství jsou uváděny kolem sedmnácti procent.
Jedná-li se o rozpad manželství, jehož příčinou je domácí násilí, není na místě přemýšlet o záchraně takového vztahu, ale spíše o co nejméně psychicky náročné ukončení trápení. Oběť potřebuje především sebrat síly a postavit se na vlastní nohy, nezřídka je nutná letitá odborná psychologická péče.
V případech, kdy mají manželé pocit, že se liší v názorech a postojích, je stále šance najít společnou cestu, zvláště, jsou-li v manželství děti. U nás pořád poměrně odmítaná, přesto pro mnohé páry účinná pomoc, je návštěva manželské poradny. Psychologové v poradnách potvrzují, že manželé mívají nejčastěji problém v komunikaci, resp. nedokáží přesně vyjádřit, co cítí nebo nerozumí sdělení svého partnera. Kumulovaná nedorozumění mohou vyústit ve vážný problém, kdy si kladou zásadní otázku: „Proč jsme vůbec spolu?“ S odbornou pomocí má dvacet procent manželství šanci na harmonizaci vztahu.
Rozvod je druhou z nejnáročnějších životních situací. Dospělí se s rozvodem vyrovnávají zpravidla dva roky. Poté jsou schopni a připraveni začít nový vztah. Pro dítě je ale rozpad manželství, odloučení rodičů, v každém věku ránou pro duši. Se změnou se vyrovnávají mnohem déle a je potřeba jim v tomto směru věnovat dostatečnou péči. Ačkoliv malé dítko situaci ještě dostatečně nerozumí, může být ohrožena jeho potřeba jistoty, bezpečí a důvěry, což může mít v budoucnu vliv na navazování vztahů s okolím. U předškoláků se můžeme setkat s poruchami spánku, úzkostmi v souvislosti s odloučením od rodiče atd. U dětí školou povinných může docházet k nesoustředěnosti při vyučování, střídavým náladám, ale i výbušnosti z přemíry napětí, se kterou si neví rady.
Jsou-li rodiče rozumní a rozvod zvládnou bez výrazných emočních výkyvů, dokáží i děti změnu přijmout snáze. Ne každý pár ovšem dovede postavit prospěch dětí nad zájmy vlastní, nenechat se emočně unést a uvědoměle a s rozumem se situaci postavit. Rodiče, kteří to dokáží, mohou s čistým svědomím k sobě i k dětem zavřít dveře za nevyvedenou životní kapitolou a jít dál.
Autor: Roštová Monika - speciální pedagog
Svátek má Julie
Den společného umění 1